Výživa králíků

29.11.2009, 10:35, Iva Šmrhová

Zde naleznete informace z oblasti výživy týkající se specifik výživy u králíčat a u dospělých králíků. Uvádíme základní, praktické informace.

Králíčata od narození do věku tří měsíců: 

Králíčata začínají bašitt (tedy spíše ochutnávat) zhruba od desátého dne věku, ale samozřejmě jsou ještě plně závislá na mateřském mléce. Baští to, co vidí u matky. Podáváme pouze suché krmivo, v případě zakrslých králíků mohu doporučit kompletní krmné směsi určené speciálně pro králíčata, dále podáváme kvalitní seno, slámu, tvrdé dobře usušené pečivo. Nepodáváme žádné zelené krmení. K pití dáváme pitnou vodu obohacenou o některý přípravek s obsahem organických kyselin (okyselující účinek - dezinfekce vody, pítka, okyselení střevního obsahu). Naši předkové podávali do vody ocet, my můžeme použít buď klasický ocet nebo některý z moderních přípravků. Můžeme podávat každý den do pitné vody, nově se ale doporučuje spíše je několik dnů v měsíci. Co se týká prevenci rozvoje kokcidiózy králíčata ve věku cca 4 týdnů přeléčíme antikokcidiky rozpuštěnými v pitné vodě nebo podáváme krmivo s medikovanými antikokcidiky (v tom případě podáváme ke krmení pouze granule a to až do věku cca 8 týdnů věku). Novým alternativním přístupem je preventivní podávání probiotik a prebitok (pokud jsou v preparátu či krmivu přítomné pro- i prebiotika hovoříme o tzv. symbiotiku. Současně s probiotiky nepodáváme antikokcidika. V případě, že podáváme antikokcidika v pitné vodě, přeléčíme králíčata ještě jednou po odstavu. 

Po odstavu králíčata prožívají poodstavový stres, jsou významně náchylní k rozvoji kokcidiózy, proto velmi pečlivě volíme podávané krmivo a proto věnujeme pozornost vhodně zvoleným doplňkům výživy. 

Jakými parametry se řídíme při výběru krmiva u králíčat? Především doporučuji kompletní krmnou směs, která plně vyhovuje fyziologickým potřebám této věkové kategorie! Upozorňuji, že ne každý výrobce umí sestavit krmení tak, aby skutečně dobře fungovalo. Krmení musí být zejména lehce stravitelné -  u králíčat nejsou ještě vyvinuty enzymy potřebné k trávení škrobu, králíčata rovněž nejsou schopna efektivně trávit vlákninu (rozpustnou i nerozpustnou). Nevstřebané látky pak mohou kvasit ve střevech a vytváří vhodné prostředí pro pomnožení nežádoucích bakterií. To je důvodem, proč králíčatům nepodáváme zelené krmivo, protože se zvyšuje riziko pomnožení patogenních a podmíněně patogenních bakterií v trávicím traktu. Ideálně zelené krmivo nepodáváme až do třetího měsíce věku.

Další důvody zvýšené náchylnosti králíčat, o kterých možná nevíte: Králíčata procházejí odstavem a dochází u nich k poklesu imunitní obrany získané z mateřského mléka, dochází u nich k výměně zubů za trvalé zuby a rovněž poprvé přelínávají. Toto vše samo o sobě způsobuje u králíčat stres. Proto je důležité, abychom mláďata nevystavovali dalším, mnohdy zbytečným stresům, nebo v co nejmenší možné míře. Stres mohou způsobit např. zbytečné přesuny, přeprava, pobyt v nevhodných podmínkách (hluk, otřesy, nevhodné hyg. podmínky, nedostatek krmiva, vody atp.), negativně může působit také teplotní stres.

Výživa králíčat od věku tří měsíců do dospělosti a v dospělosti: 

Pokud jsme překlenuli rizikové období, které se nejčastěji udává ve věku 4 - 5 týdnů, můžeme si trochu oddechnout. Niméně i nadále věnujeme výživě zvýšenou pozornost. To platí v podstatě pro celý život králíka. Co si pod tím představit? Trávicí systém králíka je poměrně citlivý. Veškeré změny v jeho výživě musí být postupné, náhlé změny mohou vyvolat závazné zažívací poruchy a ve svém důsledku mohou vést až k úhynu králíka. Praktické kroky jak postupovat ve věku od cca 2 - 3 měsíců: Postupně přecházíme z kompletního krmiva určeného pro králíčata pro kompletní krmení určené pro dospívající a dospělé králíky. Může být samozřejmě obohacené o speciální složky výživy, např. výše zmíněná pro- či prebiotika, o extrakty z bylin, oleje z rostlinných tuků a další složky. Na nové krmení přecházíme vždy velmi posupně. Samozřejmé je, že nikdy nepodáváme krmení znehodnocené (plesnivé, prošlé atdp). Dávkování volíme dle doporučení výrobce. Opatrně můžeme do jídelníčku zařazovat dobře omyté, usušené zelené krmivo.

U sena dbáme na to, aby bylo opravdu kvalitní, dostatečně "odleželé". Velmi vhodné je podávání slámy, která představuje výborný zdroj hrubé vlákniny. Seno či slámu (nebo obojí) podáváme jako základ králíčkovi po celý rok, tedy i v letním období, kdy podáváme zelené krmení. 

Podávat můžeme rovněž různé pamlsky - hrachové, kukuřičné, ovesné, ječné či jiné vločky (výborná stravitelnost - vhodné i pro mláďata), vojtěšková kolečka, závěsné tyčinky atp. Vždy dbáme na to, abychom podali pouze přiměřené množství - jedná se přece o pamlsek, ne o krmení.

Nepodáváme ve větším množství seno z vojtěšky - zařazujeme max. 1 - 2x týdně malé množství.

Dále můžeme podávat žíhanou slunečnici (pro králíky nejvhodnější) - v malém množství, sušenou zeleninu - opět v malém množství, dále kukuřici atd.

Co můžete podávat za druhy ovoce a zeleniny?

Záměrně na prvním místě uvádím zeleninu, protože je pro králíčka vhodnější než ovoce, které osahuje vyšší množství cukrů a ty mohou ve střevech kvasit (příčina dysmikrobie). Vašemu králíčkovi prospějete, pokud mu budete podávat natě, např. kedlubnová, mrkvová, ředkvičková, celerová, dále v menší míře čínské zelí, květák, brokolice, růžičková kapusta, mrkev, hlávkový salát, slupky z okurky. Z ovoce podáváme jablka a hrušky, v létě můžeme nechat králíčka ochutnat jahodu či malinu. Vždy musí být vše čisté, dobře omyté, okapané a pokojové teploty (ne tedy přímo z lednice).

Tráva

Pro králíčka je velmi vhodné, pokud máte možnost podávat podávat čerstvou, nezapařenou trávu. Nesmí být znečištěná výkaly psů, takže netrháme trávu v parcích apod, kde navíc je znečištěná výfuky aut. Trhaná tráva rovněž nesmí být mokrá. Podáváme vždy jen malé množství tak, aby si králíček měl možnost na trávu zvyknout, pokud vidíme, že si králíček trávu ve svém příbytku udupal, trávu mu odebereme. Nikdy nenecháme králíčka, aby se trávou přejedl.

Bylinky, plevele

Co mohu velmi doporučit, obohacovat králíčkovi jeho běžný jídelníček o bylinky, ale skutečně pouze ty, které dobře známe, nezle se spoléhat na přirozený instinkt králíčka, že se jedovatému vyhne. Je možné nejen zelená koření jako je např. petrželka, pelyněk, brutnák lékařský, kopr, libeček, ale i bylinky divoce rostoucí - sušené či zavadlé kopřivy, řebříček a černobýl (dobromysl), které se mi velmi osvědčily i při zažívacích obtížích a mláďatům, které čerstvé nemohou se mohou podávat v sušeném stavu. Tyto byliny králíček v případě zdravotních obtíží sám vyhledává. Také je možné v malé míře svlačec, ptačinec atp.

Větvičky

Nezapomeňte, že králíčci mají rádi i různé větvičky, které ohlodávají, vhodné jsou např. větvičky jabloní, vrby, apod. Dbejte na jejich pravidlené podávání, volit můžeme zpočátku čerstvé, později i suché (intenzivnější obrus), podáváme různé průměry větviček.

Vybíraví králíčci - mlsounci

Často se na nás majitelé králíčků obracejí s otázkou, co mají dělat, když jejich králíček jí pouze některé druhy předloženého krmení a zbytek odmítá. To samozřejmě není optimální stav, ale situace je taková, že králíčci skutečně dokáží být velmi mlsní a podobně jako lidé si vybírají jen to co jim nejvíce chutná. Zbytek nechají a trpělivě čekají, až jim páníček dosype oblíbené složky krmení, nebo se jich i domáhají.

To může vypadat velmi zábavně, ale jen na první pohled. Pokud králíček systematicky a dlouhodobě konzumuje jen určité složky výživy, může se u něj rozvinout nedostatek některé důležité složky. Hovoříme pak o jednostranné výživě, deficitní na určitou konkrétní složku. Následkem toho může být rozvoj onemocnění souvisejícího s nevhodnou, jednostrannou výživou.

Co by měl tedy majitel mlsného králíčka dělat? Je vhodné dbát na to, abychom podali jen tolik krmení, které králíček stačí zbaštit. Klidně počkáme, až z misky zbaští většinu krmení a pak zbytek vysypeme a dáme krmení další. Rozhodně se nepřizpůsobíme králíčkovi a nepodáváme jen to, co miluje. Pokud s tím opravdu máme problémy, je vhodnější přejít na granule, které zajistí přívod všech nezbytných látek. Králíčci mohou být vybíraví i co se týká výběru jednotlivých druhů zelelného krmení. Zde se snažíme králíčka směrovat k tomu, aby baštil pro něj vhodnější druhy, upřednostňujeme zeleninu a travičku, bylinky  a větvičky před ovocem, natě před mrkvičkou. Podáváme jen malé množství. Samozřejmě se nic nestane, když podáme kousek jablíčka, ale nepodáváme zbytečně velké množsví.

Obezita

Zejména u zakrslých králíčků musíme hlídat přívod energie z potravy. Nadměrný přívod energie vede k rozvoji obezity a s ní souvisecím zdravotním problémům (zhoršené parametry reprodukce, horší hojení, zhoršení parametrů imunity, vyšší výskyt srdečně-cévních onemocnění atd). Obezita snižuje průměrnou délku života. Jak tedy zabránit rozvoji obezity? Základním krokem je podávání kvalitního kompletního krmení. Bohužel, v Čechách jsou k dispozici velmi kvalitní komplexní krmné směsi, ale výkrmové, tedy nevhodné pro zakrslé králíky. Proto doporučuji podávat raději dovážené, kompletní krmené směsi koncipované pro zakrslé králíky. Bohužel jsou cenově náročnější pro majitele králíčka, ale opravdu se to vyplatí jak pro správný růst, vývoj a udržení dobrého zdravotního stavu do vysokého věku - tedy kvalitní krmení po celý život králíčka - ne jen v některých obdobích. Pochoutky podávat můžeme, ale v rozumné míře. Z podávání pochoutek můžeme udělat rituál, tedy za odměnu dáme jednu kukuřičnou vločku atp. Sušenou zeleninu, kterou králíčci velmi milují také podávat můžeme, ale opět v rozumné míře. Pokud má králíček sklon k obezitě, je vhodné zvýšit jeho pohybovou aktivitu, u lidí bychom doporučili např. jízdu na rotopedu, plavání, u králíčků již existuje volnočastová aktivita zvaná Králičí hop, kde se králíček opravdu může vyřádit a bude ho to bavit. Rovněž volný pohyb po bytě nebo po zahradě (jsou k dispozici vodící kšířky) je velmi vhodný.

Co nikdy nepodáváme

Klíčky z brambor (obsahují jedovatý solanin), syrové fazole. Z bylin nesmíme nikdy podat rulík, potměchuť, ocún, kozí pysk, bolehlav, čilimník, tis červený. Pozor, např. ocůn může být přítomný v seně, proto podáváme vždy kvalitní prověřené seno s kterým jsou dobré zkušenosti! I po usušení totiž může být rostlina částečně toxická (jak pro dospělé, ale především pro králíčata do jejichž tělíček mohou farmaceuticky účinné látky z rostliny přestoupit mateřským mlékem).

Pokud chceme podat čerstvé bylinky, raději se ujistíme o svých znalostech - platí zásada, že podáváme jen takové bylinky, které dobře známe. Králíčci milují bylinky, jak čerstvé, tak sušené. Např. naším favoritem je řebříček, zavadlé kopřivy a černobýl. Škála je ale daleko širší....

Podmínečně vhodný je červený jetel, z důvodu, že se jedná o velmi nadýmavý druh rostliny, podáváme jen ve velmi malých dávkách a nikdy ne před květem! Tyto zkušenosti měly již naše babičky. My, dnešní chovatelé si mnohdy tyto cenné zkušenosti aktivně zjišťovat sami, pro zdraví králíků je to však skutečně nezbytné!

Připravila a na Vaše dotazy ráda odpoví Iva Šmrhová