CZ SK

Zpět

Psoun prériový (Cynomys ludovicianus) - nově na našich stránkách!

Přidáno: 21. 3. 2011 08:29:00 Počet shlédnutí: 10946

21 Březen 2011

V poslední době stoupá zájem o chov nejrůznější exotičtější zvířata. Ale pozor: U takových již bývá pravidlem, že vyžadují hlubší chovatelské zkušenosti. Potřebují vytvořit v chovu vhodné podmínky - některá mohou být chovatelsky problematická a dokonce i nebezpečná.

Nejenom, že mohou přenášet infekční nemoci přenosné na člověka, mohou i nebezpečně pokousat. Prostě nic pro začátečníka a nic pro prchavý zájem těch zájemců, kteří přecení své možnosti a kteří nejsou schopni unést zodpovědnost za zvíře, které si pořídí.

Jedním z módních zvířat poslední doby je psoun prériový. Odkudže pochází?

Prérie je označení pro travnaté oblasti mírného pásma Severní Ameriky. Takže domovem psouna prériového jsou severoamerické prérie, od jihozápadní Kanady po severní Mexiko.

Psoun prériový (Cynomys ludovicianus) - nově na našich stránkách!

Psoun

Všimli jste si, jak naše obliba zvířat často souvisí s jejich fyziognomickými rysy? Anebo jinak  -  všimli jste si, jak téměř každý dospělý i starý člověk zjihne nad miminkem? Má to jedno společné: Líbí se nám všechno, co má dětské, nebo tzv juvenilní rysy. Juvenilní rysy v nás probouzejí mohutnou citovou odezvu, a to i tehdy, když na ně narazíme u jiných živočichů: Co je bezbranné, nedospělé, to potřebuje naši péči a ochranu. Proto se nám líbí pěkně chlupatá a hebounká zvířata a nejlépe ta s velkou kulatou hlavou, krátkým čumákem a velkýma kulatýma očima: Mají tak trochu dětské rysy a prostě jsou nám sympatická. Pokud vás to zajímá, jedná o tzv. dětské schéma, či schéma „baby face“, které má každý z nás vrozené. A proto se nám líbí medvídci, koaly, lvi a opičky. Připadají nám milí, příjemní a sympatičtí. Dokonce ani tehdy, když skutečnost může být naprosto jiná - vlezli byste si do klece s berberským lvem? Ale s tím co je nám vrozeno mnoho nenaděláme. Proč myslíte, že člověk vyšlechtil psy a kočky, která naše podvědomé představy splňují beze zbytku? Plemena s velkou hlavou, velkýma očima a krátkým čumákem? Nu a někam do této oblasti, do oblasti podvědomé preference patří i obdiv ke tvorům, kteří umí chodit po dvou, nebo alespoň panáčkovat. A právě psouni patří mezi zvířata, která právě díky typickému „panáčkování“ nám lidem připadají tak roztomilá.

Psoun prériový je větší denní hlodavec, který vzhledem připomíná třeba sviště, nebo sysla. Se psy ale nemá mnoho společného: Jméno dostal podle štěkavých varovných signálů, kterými upozorňuje ostatní členy kolonie na hrozící nebezpečí. Psouni jsou vlastně zemní veverky, které ale na rozdíl třeba od naší samotářsky žijící veverky obecné žijí ve velkých koloniích, které tvoří rodinné klany. Zoologicky psouni patří do kmene strunatců (Chordata), třídy savců (Mammalia) a řádu hlodavců (Rodentia). Řekli jsme si, že psoun není pes, protože pak by patřil do jiného řádu – mezi šelmy (Carnivora). Psoun dále patří do podřádu veverkočelistních (Sciuromorpha), čeledi veverkovitých (Sciuridae), podčeledi veverek (Sciuridae) a rodu psoun (Cynomys).

Psounů je pět druhů. Nejznámější a nejčastěji chovaný je psoun prériový (Cynomys ludovicianus). Příbuznými druhy jsou psoun Gunnisonův (C. gunnisoni), běloocasý (C. leucurus), Merriamův (C. mexicanus) a Allenův (C. parvidens).

Psouni prérioví jsou větší denní hlodavci, kteří žijí na travnatých stepích (tzv. prériích) od jihozápadní Kanady až po severní Mexiko. Typicky obývají travnaté planiny v nadmořských výškách 1300 – 2 000 m n.m. Délka těla je 30 –40 cm. Ocas je dlouhý 7 – 11 cm a hmotnost je 0,9 – 1,3 kg. Základní barva je písková, konečná třetina ocasu a hmatavé fousky jsou černé. Konečky srsti jsou v zimě černé a v létě bílé. Samice mají mláďata jednou do roka. Po 27 - 30 dnech březosti se rodí 2 – 8, obvykle ale 4 – 5 slepých a holých mláďat, která opouštějí noru po 6 týdnech. Tělesná teplota je (a jak jinak, než u nás savců) 36 –37 °C. A když již o tom byla řeč, řekněme si pro zajímavost, že pes má teplotu o něco vyšší. Samičky dospívají v jednom roce a obvykle zůstávají ve skupině. Samci dospívají o něco později, někdy až ve dvou letech a jsou ze skupiny vyhnáni.

Psoun prériový má 22 zubů a protože to je hlodavec, má typické stále dorůstající hlodáky. V přírodě se dožívá asi 8,5 roku. V kontrolovaném chovu a dobré životosprávě se psouni dožívají i deseti a dokonce i 12 let. Hlavní společenskou jednotkou psouna je rodina (rodinný klan), složený z dospělého samce, několika samic a jejich potomstva. Každá rodina má svoji vlastní soustavu podzemních chodeb (nor), které jí slouží jako úkryt, ale také jako zásobárna krmiva na zimu. Před zatopením vodou a před nebezpečím jsou vchody chráněny vyhrabaným valem zeminy, na kterém členové kolonie průběžně hlídkují - panáčkují a vyhlížejí hrozící nebezpečí. Tím jsou draví ptáci, sovy, orli, kojoti a hadi. Několik rodin psounů tvoří strážní skupinu, s úkolem hlídat a hájit teritorium a doupata před ohrožením. V počtu je síla a tak mohou-li si to dovolit, vyhrožují: vyskakují, štěkají a se zježenou srstí na ocase hlasitě klapou s vyceněnými zuby. Jsou to neohrožení rváči a útěk pod zem je až na posledním místě. Strážní skupiny vytvářejí rozsáhlá společenství, tzv. města s tisíci jednotlivců na ploše až 65 hektarů. Uvnitř kolonie panují přísná hierarchická pravidla a členové rodiny si stále upevňují své vztahy a své postavení specifickými fyzickými kontakty. Ty chovatelé popisují jako mazlení, pusinkování a očichávání řitních žláz. Psouni jsou velmi ostražití a nikdy se nevzdalují příliš daleko od svých nor. Jsou to zvířata společenská, která je proto vhodné chovat ve skupině.

Psouni jsou býložraví a v přírodě jsou jejich hlavní potravou semena a listy prérijních rostlin. Živí se travinami, určitými druhy slézu, aromatickými keříky Chrysothamnus nauseosus, bodláky, kaktusy, kořínky rostlin a podzemními cibulemi. Touto potravou kryjí celou svojí potřebu vody. Samozřejmě nepohrdnou hmyzem, žížalami a larvami, které jsou pro ně vítaným zpestřením, i cenným zdrojem bílkovin. Uvádí se, že psouni hubí ty druhy rostlin, které jim nechutnají tak, že jim okusují výhonky; tím je likvidují a získávají prostor pro žádané druhy rostlin. Uvádí se také, že když psouni na určitém území spasou vegetaci, přesunou se na jiné stanoviště. Psouni importovaní z domoviny mohou být nositeli nebezpečného a na člověka přenosného viru opičích neštovic (Monkey Pox).

Chov psounů

Psoun je společensky žijící zvíře a prpoto by měl být chován ve skupině. Chováte-li jen jednoho, spíše strádá a vaší povinností je věnovat se mu co nejvíce. Psoun rozlišuje členy svého klanu, do kterého budete patřit i vy a členové vaší rodiny a má i oblíbené a neoblíbené jedince. Získá-li k vám důvěru, adoptuje vás jako člena svého klanu a vytvoří si k vám silné citové pouto. Ale pozor: vůdcem klanu musíte být vy a nikoli váš chovanec! Pak mu nevadí hlazení, škrabání a mazlení. Nicméně vždy, a to i za dobrých podmínek se může stát, že se psoun projeví agresivním chováním. Svoji nelibost dává najevo citelným kousnutím, které může být i nebezpečné. Jednotliví psouni se liší stupněm agresivity, která se obvykle stupňuje v období rozmnožování, tedy v období zhruba od listopadu do března.

Již jsme naznačili, že psouni patří mezi chovance, vhodné pro zkušeného chovatele a rozhodně nejsou vhodní pro děti. Znovu upozorňujeme, že při chovu zvířat člověk nemá podléhat okamžitým nápadům a módním trendům. Zvláště chov psounů by neměl být okamžitým úletem: zoologické zahrady je běžně nepřijmou, protože jejich chovná skupina cizího vetřelce jednoduše nepřijme.

Pokud si psouna pořizujete, musíte si uvědomit, že se jedná o divoké a nikoli domestikované zvíře. Psoun si na vás zvykne a třeba si vás i oblíbí. Ale své přirozené chování si z větší části uchová. Zvláště v dospělosti a nejčastěji v období říje se u psounů objevuje agresivita. Psouni pak kousají a zvláště vůči návštěvám si úporně brání své teritorium.

Do psouní rodiny nelze přidat cizí zvíře, protože vetřelce okamžitě zabijí. Agresivita tak bývá problémem i u ochočeného a doma chovaného psouna. Většinou se s ukončením říje chování psounů vrací do normálu. Přesto a pokud nechceme psouny odchovávat, je nejvhodnější psouna nechat v nechat prvním roce života vykastrovat.

Dobře zvažte, je-li psoun vhodný právě pro vás a pro podmínky, které mu můžete vytvořit. Psoun prériový se v zajetí dožívá i více než 10 let a tak to je běh na dlouhou trať. Psoun je větší hlodavec, váží něco přes 1 kilogram a něco sežere. Psouni jsou hodně teritoriální a stejně jako v přírodě si u vás doma mohou úporně chránit své území. Mají větší nároky na prostor a na jeho vybavení a hlavně by se měli chovat ve skupině.

Psoun potřebuje dostatek pohybu. Nemá-li velký výběh, potřebuje alespoň kvalitní prostornou klec a možnost proběhnutí se v uzavřeném prostoru. V běžné praxi necháváme psouny dostatečně se proběhnout po bytě. Ale pozor na to, že psoun je hlodavec a jako takový ohlodává vše, co najde. Takže mu to nevyčítejte, ale mějte ho pod stálým dohledem. Elektrické a datové kabely musí být umístěny za nábytkem, nebo jinak dobře zabezpečeny proti okusu.

Při manipulaci se psounem alespoň z počátku používejte kožené rukavice. Kousavost úplně odstranit nelze, protože je přirozeným životním projevem; jak ale bylo uvedeno, dá se zmírnit kastrací.

Výběr klece

Psouna můžete chovat v kleci, nebo ve výběhu. Klec by neměla být v průvanu a neměla by být přímo u radiátoru, či kamen. Musí být stabilní a nejlépe na podlaze, aby nemohla spadnout. Klec musí být pevná, ze silnějšího drátu, vyšší a měla by mít v půdorysu alespoň 1 x 1,5 m. Pro snadné čištění by měla mít odnímatelné dno. Pokud je dno opatřeno roštem, měly by být mezery mezi dráty malé, jen asi 0,5 cm, aby si psoun nezlomil packu. V praxi můžeme vybírat větši klece pro činčily!

Vybavení klece

Psouni jsou čistotná zvířata. Doporučuje se dát jim do klece dva větší neglazované květináče, z nichž jeden bude sloužit jako ložnice a druhý bude pro vykonávání potřeby. Ložničku je dobré vyložit rostlinným materiálem, psoun se o to ale postará sám. Do WC můžete nasypat trochu písku (tkaniny se nedoporučují a uvádí se, že psounům vlákna z tkanin škodí). Jako úkryt a na spaní můžeme dát do klece dřevěný domeček nebo domeček z trávy, který ovšem hlodavci dlouho nevydrží.

Podestýlka

Jako podestýlka se osvědčily kvalitní bezprašné hobliny značky pan Malina z chemicky neošetřeného dřeva,

hobliny pan Malina

Rovněž je možné dávat drť z kukuřičných palic, nebo i kočkolit - osvědčený je např. Cat´s Best.  Samozřejmě, že podestýlku je třeba čas od času vyměnit. Do venkovního výběhu se hodí kamenné koryto, nebo vyzděný domeček, které pro kontrolu je opatříme odnímatelnou střechou. Doporučuje se na vhodné místo zavěsit lano na lezení. Nikdy nezapomeňte na dřevo na hlodání!!!

Chov na zahradě!

Rozhodnete-li se psouny chovat na zahradě, musíme si uvědomit, že takový způsob chovu neumožňuje stálý kontakt s chovatelem. V tomto případě se doporučuje chov ve skupině, kterou musí tvořit jeden samec a jedna až čtyři samic, popřípadě s mláďaty.

Pro inspiraci radíme zajít do zoologické zahrady a svým psounům zbudovat venkovní výběh. Ten musí být dobře zabezpečený proti úniku: Dno musí být betonové s odtokovými otvory, anebo pokryté hustou železnou mříží (betonářská armatura). Na něj navrstvíme drenáž a na ni do výšky 1 – 2 m navršíme písek či zeminu, ve které si zvířata vyhrabou nory. Takový způsob chovu je velmi přirozený a můžeme se dočkat i potomků. Oproti tomu klecový chov není pro rozmnožování vhodný. Ohrazení zbudujeme betonové, nebo plně, či částečně z masivního vrstveného skla. Aby si psouni mohli obrušovat zuby, musí mít stále k dispozici kus dřeva na hlodání. Přerostou-li jim hlodáky, budou mít velké bolest, nebudou moci žrát a budete muset navštívit veterináře.

Je samozřejmé, že z klece i z výběhu musíme důsledně odstraňovat zbytky potravy, aby nemohly plesnivět a nebyly zdrojem infekce a vysoce toxických aflatoxinů.

Voda

I když je psoun stepní zvíře a jeho potřeba vody je minimální, měl by mít čerstvou vodu stále k dispozici. Do klece dáme pítko, do venkovního výběhu dáme robustní napáječku, nebo masivní misku s vodou. Vodu vyměňujeme, aby byla čerstvá a pítka i misky pečlivě vymýváme od chemických i mikrobiálních depozit , event. dezinfikujeme a poté ještě velmi dobře oplachujeme a vyplachujeme.

Seno

Seno mají mít psouni vždy k dispozici. Nedoporučuje se ale trvale a ve větším množství podávat seno vojtěškové, protože je příliš kalorické. Jako pochoutku ve velmi malém množství se uvádí ořechy a rozinky. Sami rozinky nedoporučujeme, protože jsou zbytečně příliš sladké; mimochodem a pro zajímavost, ty jsou údajně toxické pro psy. Podávaná potrava a zvláště zelené krmení a zelenina nesmí být zapařené, nebo nahnilé a nesmí být chemicky ošetřeno!!!

Pozor na obezitu! Jak psouny krmíme?

Psouni mají přirozený sklon k tloustnutí a tak je nepřekrmujeme!!! Obezita jim snižuje zdravotní kondici a zkracuje život. Seno by měli mít po libosti. Velmi kvalitní je seno značky Pan Malina - je ručně prosévané a tak je snížena pro zvířata nepříjemná prašnost.

seno pan Malina

Dále se doporučuje šálek zrní či granulí - vyzkoušené a vhodné jsou např. granule Biostan pro činčily. Velmi chutná také Chinchilla complete od značky Versele Laga. - můžeme podávat i jako pamslky.  

chinchilla complete

Dále podáváme několik kousků zeleniny na den. Je to vágní pokyn a tak množství podávané potravy regulujeme podle zkušenosti a podle aktuální kondice. V létě můžeme podávat rovněž čerstvou a čistou trávu, dále jetel, pampelišky a nezapomínáme ani na větve z ovocných stromů.
Pro zpestření můžeme podat kousek tvrdého tvarohu, odchycený hmyz, nebo mouční červi, které dnes již běžně zakoupíte v obchodu. Běžně se doporučují různé bylinky, kořeny, bulvy, hlízy a květy, mohli bychom ale narazit na jedovatou rostlinu a tak radíme spíše k opatrnosti.

Rozhodně jim můžeme dát salát, kapustu, zelí, brokolici, sladký brambor, mrkev, jablko, kostky pro hlodavce, granule pro činčily, kukuřičné klasy a uvádí se i fazolové lusky. Je dobré krmit pestrou stravou a jídelníček často obměňovat a podávat různé druhy zeleniny, ovoce, zelené trávy a sena. Mimo jiné také proto, že psouni jsou vybíraví a mění své chutě.

Psounům nikdy nepodáváme slané, sladké a kořeněné pochoutky! Jako doplněk stravy je vhodné podávat vitamínové granuláty např. Fruchte Granulat 125 g pro hlodavce, které mimochodem i velmi chutnají např. morčatům,
doporučují se ale i vitaminové a minerální pasty pro kočky! Je to výborná prevence onemocnění!

Onemocnění u psounů

Pokud nám psoun onemocní, obvykle mu sami mnoho nepomůžeme. Doporučujeme konzultovat anebo rovnou navštívit mnoho veterináře.

Z běžných zdravotních problémů jsme zmínili obezitu a přerostlé hlodáky. Pro dobrou fyzickou kondici psouny nepřekrmujeme a umožníme jim dostatek pohybu. Nemají-li výběh, doporučujeme pravidelná proběhnutí po bytě pod dohledem. Při nechutenství a hubnutí ihned překontrolujte, zda váš chovanec nemá přerostlé hlodáky!

Onemocní-li psouni průjmem, bývá to důsledek zapařeného, nebo nahnilého zeleného krmení a zeleniny. Pomoci může dieta spočívající v dočasné podávání jen suché potravy a vlahý heřmánkový čaj. Na jaře a na podzim psouni línají, takže vypadávání srsti v této době je normální. Jinak může být vypadávání srsti důsledkem příliš horkého a suchého vzduchu (blízkost radiátoru), nebo nedostatečné hygieny chovu. Anebo se jedná již o onemocnění, kde pomůže jen veterinář. Doporučují se vitamínové preparáty a pasty. Doporučuje se koupit například minerální kostku pro hlodavce obsahující vápník a sůl  - tzv. minerální kámen pro hlodavce.

Pozor na pokojové rostliny, mohou být jedovaté! Pokud vašim psounům slzí oči, bývá to prašnou podestýlkou. Jako podestýlka jsou nejlepší hobliny. Doporučujeme např. prosévané hobliny značky Pan Malina - jsou k dispozici tři velikost ibalení, hobliny jsou ručně prosévané právě pro dosažení minimální prašnosti. Pokud si hobliny chcete shánět sami např. od truhláře, vždy je třeba, aby piliny i hobliny nebyly vyrobeny z lakovaného, mořeného, či jinak chemicky ošetřeného dřeva!

Cena psouna se v tuzemských podmínkách pohybuje od 5 000 - 8 000. Chovem psounů se zabývá pouze malý počet chovatelů, s koupí Vám může poradit např. Linda Krajská Libánská, CHS Ráj teddíků, www.rajteddiku.cz

Diskuse

(0 komentářů)
Žádné komentáře

KONTAKT

Zákaznický servis:
obchod@albene.cz, johana14@seznam.cz
Kontakty: 777 141 243

Anketa

Co Vás na našich stránkách nejvíce zaujalo?

Chovatelské potřeby pro TEDDY králíky, zakrslé králíky, morčata, činčily, ježky a další mazlíčky! Kompletní sortiment pro Vaše miláčky!

Přihlášení

Tato stránka používá cookies. Vice info